Patnáct let jsem působil v mezinárodních korporacích a menších firmách na manažerských postech. Paralelně k tomu jsem měl bok po boku svou rodinu, s manželkou, se kterou jsem strávil taktéž patnáct let, a synem, který z našeho manželství vzešel. Na povrchu můj život vypadal idylicky – úspěšná kariéra, rodina. Přesto jsem v sobě necítil naplnění, ale naopak prázdnou mezeru a otázky o smyslu života.

I přes veškeré vnější úspěchy jsem se cítil vyhořelý, sužovaný úzkostí, smutkem a permanentním pocitem nedostatečnosti. Toto období v mé životě mě vedlo k rozhodnutí vydat se na cestu hlubokého sebepoznání. Nejen skrze osobní zkušenosti, ale i důkladné vzdělání v oboru psychoterapie.

Domnívám se, že hledání života v harmonii se sebou samým je nezbytností pro nás všechny. Každý z nás má vnitřní volání, jehož intenzita se může lišit, ale esence je stejná.

Na mé cestě hledání sebe sama jsem prozkoumal různé filozofické směry, náboženské přístupy a naučil se hodnotě práce s všímavostí, emocemi a tělem. Každý rok si vyhradím 10-15% času na pobyt v meditačním ústraní a pravidelně také na pobyt ve tmě, které mi poskytují jedinečnou perspektivu a hloubku uvědomění.

Když pracuji s klientem, nepoužívám jednu univerzální metodu. Spíše společně tvoříme jedinečný přístup, který nejlépe odpovídá klientovým potřebám a okolnostem. Protože věřím, že v centru každé terapie by mělo být klientovo dobro, které přesahuje jakékoliv obecné „pravdy“ a naučené poučky.